Jednoho dne jsem neměla zrovna nic důležitého na práci a jako na zavolanou se ukázalo mezi mraky slunce. Rozhodla jsem se proto, že uskutečním svůj plán, který mně napadl hned první den v Lancasteru. Obejdu celý univerzitní kampus. Po chvilce chůze po asfaltu a objevování nových končin univerzitního městečka mně zaujala směrovka „woody trial“ a vydala jsem se po ní.

Směrovka mně přivedla na lesní pěšinu, která se po několika krocích napojila na větší cestu, zřejmě okružní kolem univerzity. Řekla jsem si, že taková procházka bude určitě příjemnější, a rozhodla jsem se, že se pro tentokrát výhledu na budovy vzdám.

Netrvalo ale dlouho a uvědomila jsem si nezvyklý hluk. „Vždyť jdu vedle silnice,“ uvědomila jsem si. “Lesní cesta“ vedla mezi stromy. Tři řady stromů mě dělily od nejrušnější silnice ve městě, tři řady stromů mě dělily od univerzity. Taková iluze lesa, ve kterém člověk nezmešká nic z toho, co se děje kolem.

Univerzitní městečko tvoří samozřejmě budovy pro výuku a výzkum, ale také koleje, několik obchodů, barů, pošta, zdravotnické centrum… Prostě všechno, co takový student potřebuje k životu. Zaujalo také zdejší Chaplaincy centrum. Zvenku budova nevypadá příliš prostorně, ale dovnitř je vměstnáno veškeré „duchovno“, na jaké si jen vzpomenete. Kromě kaplí a modliteben věřících různého vyznání jsou tady také byty duchovních. V průvodci je centrum také doporučeno jako alternativa ke zdravotnickému centru, pokud byste při zdravotních problémech raději než lékaře navštívili maséra nebo nějakého léčitele.

Cesta mě dovedla z lesíka na otevřené prostranství. Protože byl čas oběda a polední siesty, potkávala jsem plno lidí, kteří ji trávili pohybem na čerstvém vzduchu. Hm… co jsem to říkala o té silnici? Dobře, trávili čas venku. Kolem univerzity je několik hřišť, sportovní centrum a mnozí využili dnešní sluneční den k tomu, aby si zaběhali, zahráli tenis, nebo udělali pár shybů na venkovní hrazdě.

Někteří se, podobně jako já, procházeli, posedávali na lavičkách a pozorovali kačeny plovoucí po jezírku s lekníny. Na univerzitu byl ve slunečních paprscích mnohem jiný pohled. Skoro jsem zapomněla, že by se v těch budovách vpovzdálí mělo dělat i něco jiného než odpočívat…